Naše plachtění započalo zcela prozaicky u Kortanů v pátek po půlnoci, kde se sjela všechna auta aby se koordinovaně naložily zásoby a vyrazilo se.

Během nakládání jsme zjistili, že Honzíkův peugeot je docela velký, hned jsme tam upíchli kytaru. V našem autě jsme mezitím spravovali pojistky, protože nám nedobíjela navigace. Že jsme se v pojistkové skříni nezorientovali Honzovi v servisu potvrdili o 14 dní později.

Kolem půl jedné jsme donacpali zbytky věcí do aut a ve složení Honza, Jája, Klára a Tomáš v CMaxu, Honzík, Dominika a Dan v Peugeotu jsme vyrazili na jih. Peťan s Lenkou šli ješteě spat, jeli s Tomášem Břečkou o dva dny později ze Zádveřic.

Cesta byla spíše suchá, viditelnost dobrá! Po několika střídáních a hodinách jízdy jsme stanuli v Pule u ošklivé maríny, připomínjící restauraci na vodě. |V charterovce jsme chvilku měřili síly kdo si z koho udělá větší srandu, jako že třeba loď není, nebo bude v 11 večer (Davor), za což dostaneme slevu 200EUR za hodinu čekání po 5 odpoledne (já).

Loď Santa Helena byla veliká s opravdovou teakovou palubou a my jsme se skutečně mohli odpoledne stěhovat na loď. V ACI maríně v Pule není kde zaparkovat, s autem Vás skoro nepustí do maríny a vozíky na věci mají 3, jeden z toho ale s polámaným kolečkem.



S večerem jsme vypluli směr marína Vrboska, kde se naloďoval Honza Soudek s druhou částí výpravy. Společně jsme strávili uvázaní za zadek klidnou noc a ráno čekali na poslední členy posádky. Již při přistávání bokem k molu jsem poznal, jak těžkopádná taková veliká loď bude, ale tak všechno je jednou nové...

Den první - foukalo příjemně, křižovali jsme po volném moři pod Lošinjem a s večerem jsme dorazili do Unije. Flyboy byl rychlý, bójku co nešla vytáhnout z vody nám nakonec přivázal osobně a také nás zkasíroval. Na bójku se musí nacouvat, zachytit lano, dojít s ním na příď a uvázat.

Večer jsme se doprdlali byboatem k molu a šli do malé vesnice. Hezký přístav, dobrá zmrzlina a ochotní letní hosté, se kterými jsme si popovídali o lovení ryb a dalších věcech.

Ráno jsme vyrazili kolem ostrova Susak, pořád na otevřeném moři a pořád proti větru. Večer jsme dorazili na ostrov Ilovik, kde jsme trochu nevychytali parkování. S velikou lodí se musí zajíždět při bočním větru na poslední místo na molo rychle a zřetelně... ne že bychom se potýkali s nějakou srážkou, ale zdela hladké to taky nebylo...nejhorší je ten vítr, co loď bokem tlačí na molo kde není voda...

Tuto noc jsme strávili slušným zakalením v místních restauracích, hráli jsme na kytaru, já jsem usnul již v průbšhu večera, asi jsem chtěl zapomenout na to nepodařené parkování... kamarád Dan nezůstal svému jménu nic dlužný a dělal si z mých bot ke konci večera nepěknou legraci.



Další den jsme koukali na molu, jak se zvedá vítr a najedou tu byla bora jako pr...začalo foukat kolem 25, vlny a byli jsme rádi, že jsme na závětrné straně mola. Několik jachet kvapně zvedlo kotvy a odjely na moře. Další hodinku jsme strávili hrou v poker. Poté co bouřka odešla, jsme ještě zašli na kávu a následně vyrazili na moře. Vitr foukal skvělých 25, moře tak 3-4Bft a bylo to nejkrásnější jachtání za celý týden. Kolem Premudy jsme dokřižovali až k Istu, kde nám z druhé lodi volali, že mají problém s kormidlem. Po zvládnuté opravě jsme již nikam nespěchali a trajektévý přístav na Istu má ten půvab, že je krásný když je prázdný.



Zašli jsme na večeři a také se pokochat tím, jak jachty na druhé straně v přístavu platí a my to máme bez peněz...

Další den naopak nefoukalo vůbec, takže jsme v celodenním koupání a ordlání na motor dojeli až na jich Cresu do zátoky. Hluboká, plná lodí ale moc hezká a dobře chráněná. Dan s Peťanem šli navečer ještě do hospody na břeh, cestou jim došel benzín, no sranda...

Vyrazili jsme na další trasu, která měla vést kolem Cresu na sever. Chvíli jsme se pokoušeli plachtit, ale vítr neby příznivý. Nakonec jsme nakopli motor a vyrazili. S večerem jsme dorazili na severní mys Cresu, zamávali Rijece a vpluli do Velich vrat. Moc lodí tam neplulo, ještě jsme párkrát natáhli plachtu, ale bez výsledku, vítr se pořád dost točil.



Čekala nás noční plavba, kolem 10 jsme byli v Cresu ve městě. Do maríny jsme nechtěli, ale u mola, kde jsme plánovali přistát kotvilo několik lodí asi tak trojnásobných, takže jsme si nechali zajít chuť. Molo ve městě ukazovalo 2m, co bylo málo, ale Dan si všiml, že je tam dost podobně vysokých lodí. Jeli jsme to zkusit, toto přistání se mi povedlo myslím výborně. Po přistání jsme zjistili, že na molu není muring, takže ještě jednou hodit kotvu a zpátky zacouvat. Dopadli jsme výborně.

Ve městě bylo fajn, ráno jsme vyrazili ještě než nás zkásnou. Snídali jsme v jedná zátoce, kde jsme také Honzovi popřáli k narozeninám. Poslední den jsme s večerem dojeli s posledním koupáním až do maríny, cestou jsme pak spřádali plány kam příště.



Loď jsme nepoškozenou odevzdali a vyrazili k domovu.

Zapsal Tomajda